Kategorie: Odborné novinky

Klesá nám výskyt zvonka na soutěžících zahradách…

 

První výsledky Živé zahrady 2019 odhalily další ptačí druh, který ze zahrad rychle mizí

O Vánocích 2019 proběhlo další soutěžní kolo Živé zahrady (www.zivazahrada.cz ). Toto dlouhodobé pozorování divokých zvířat na zahradách odhalilo, že kromě kosa černého mizí ze zahrad další dříve běžný obyvatel –  zvonek zelený. Počet zahrad, na kterých byl zvonek pozorován, se snížil od roku 2011 o cca 40%.

Vánoční kolo Živé zahrady 2019 potvrdilo již dříve zveřejněnou informaci o tom, že nejběžnější zahradní pták – kos černý – již není nejběžnější. Před rokem 2018 se vyskytoval na cca 95% zahrad, v zimě 2018 to však bylo pouze na 77% a toto číslo potvrzují i předběžné výsledky ze zimy 2019. Statistiky Živé zahrady zaznamenaly i extrémně nízký výskyt zvonka zeleného. Byl pouze na 41% zahrad. Zvonek přitom nepoklesl skokově tak, jako tomu bylo v roce 2018 u kosa, nýbrž jde o setrvalý pokles. V roce 2011 se vyskytoval na 68% zahrad, o pět let později na 55% a nyní už jen na 41% zahrad. Nejběžnějším ptačím druhem, jehož výskyt se pohybuje kolem 90ti zahrad ze sta, je sýkora koňadra.

Další kolo Živé zahrady, kterou organizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), proběhne  4. víkend v květnu a bude tradičně zaměřené i na jiné druhy a skupiny živočichů, než jsou ptáci. Přihlášky zahrad do soutěže jsou zde: https://www.zivazahrada.cz/soutez/prihlaska-2/ . Zájemci o ptáky se však už brzo mohou zúčastnit druhého ročníku akce Ptačí hodinka, kterou ve dnech 10. až 12. ledna 2020 pořádá Česká společnost ornitologická www.ptacihodinka.birdlife.cz

Dlouhodobá pozorování přírody jednotnou metodikou v masovém měřítku a tedy s využitím nadšené laické veřejnosti (občanská věda) běžně v celém světě přinášejí velmi zajímavá data. Program Živá zahrada poskytuje takové unikátní údaje o výskytech běžných živočišných druhů na zahradách už od roku 2004, kdy ho ČSOP odstartoval.  Přitom občanská věda samozřejmě není primárním cílem Živé zahrady. Tím je podpora biodiverzity v našem nejbližším okolí a ve spolupráci s veřejností.

 

Kontakt: Český svaz ochránců přírody, Petr Stýblo, info@csop.cz, 602395473

Ornitologové tomu možná nevěří, ale obyčejní kosi se z loňské krize stále ještě nevzpamatovali

(Praha, 5. 12. 2019)  Kos černý se na zahradách stále nevyskytuje tak často, jak tomu bývalo před rokem 2018. V té době byl nejběžnějším ptákem zahrad a na jaře se vyskytoval na 97 a v zimě na 95 zahradách ze sta. Minulou zimu se propadl na pouhých 77% zahrad. Úbytek, i když ne již tak extrémní, byl potvrzen i při letošním jarním pozorování, kdy se kosi vyskytovali pouze na 91 zahradách ze sta. Nyní se s napětím čeká na další zimní pozorování v rámci Živé zahrady. To proběhne od 20. do 26. 12. (školy od 16. do 20.12.). Může se do něj zapojit každý, kdo má zahradu – viz www.zivazahrada.cz  

Je tomu téměř rok, co Český svaz ochránců přírody (ČSOP) zveřejnil výsledky ze svého dlouhodobého programu Živá zahrada, které prokazovaly extrémní úbytek do té doby nejběžnějšího zahradního ptáka – kosa černého. O Vánocích 2018 se propadl z prvního až na 3. místo co do zastoupení ptačích druhů na zahradách. Předhonila ho sýkora koňadra (91%) následovaná sýkorou modřinkou (82%). Sdělení o úbytku kosů vyvolalo u některých ptačích odborníků nevěřícné a někdy i dost hysterické reakce (například zde: https://www.birdlife.cz/o-ptacich-na-krmitkach-o-scitani-a-taky-o-viru-usutu/ ). Jiní odborníci dávali logicky úbytek kosů do souvislosti s africkým virem USUTU, který nově pronikl do Evropy a kosi na něj byli (a jsou) extrémně citliví. Odborníci se mezi sebou zjevně hned tak nedohodnou, nicméně, neochvějné závěry, které lze učinit nyní, jsou tyto:

Mnohé obyčejné a hojné druhy živočichů tu s námi žijí, aniž by jim odborníci věnovali pozornost. Kos černý je naším běžným ptákem, ale o jeho životě se toho u nás moc neví. Vždyť ani není jasné, zda a v jakém množství tu na zimu naši kosi zůstávají a cizí kosi sem přilétají.

Dlouhodobá pozorování přírody jednotnou metodikou v masovém měřítku a tedy s využitím nadšené laické veřejnosti (občanská věda) běžně v celém světě přinášejí velmi zajímavá data. Program Živá zahrada poskytuje takové unikátní údaje o výskytech běžných živočišných druhů na zahradách už od roku 2004, kdy ho ČSOP odstartoval.  Přitom občanská věda samozřejmě není primárním cílem Živé zahrady. Tím je podpora biodiverzity v našem nejbližším okolí a ve spolupráci s veřejností.

1561 uživatelů zahrad v programu Živá zahrada se s námi snaží vybudovat vhodné prostředí nejenom pro ptáky, ale i pro motýli, čmeláky, žáby, ježky a další divoká zvířata na zahradách. Přidávají se už i někteří nadšenci na Slovensku. Přidejte se i vy! Stačí vyplnit přihlášku https://www.zivazahrada.cz/soutez/prihlaska-2/ a začít pozorovat!

 

Kontakt: Český svaz ochránců přírody, Petr Stýblo, info@csop.cz, 602395473

 

15 let pozorování ptáků na krmítku – vymře obyčejný kos?

3.1.2019

V roce 2004 rozjel Český svaz ochránců přírody (ČSOP) program Živá zahrada a v rámci něj i pravidelná vánoční pozorování ptáků na krmítku. ČSOP v tomto programu radí, jak přilákat na zahrady divoká zvířata a nechat je zde bezkonfliktně žít. Kromě toho však shromažďuje unikátní data o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů. Až do loňska byl podle těchto údajů nejběžnějším ptákem zahrad kos černý. Poté, co v létě udeřilo virové onemocnění USUTU, kos zmizel téměř z poloviny zahrad. V Praze a části středních Čech skoro vyhynul.

Programu Živá zahrada se zúčastnilo více jak 1300 zahrad. V rámci vánočních pozorování ptáků – především na krmítku – se ukázalo, že se kos černý vyskytuje na 98 zahradách ze sta. Až do loňského roku. V létě v Česku silně udeřil (púvodně africký) virus USUTU a ten se pravděpodobně stal příčinou prudkého úbytku kosů. Kosi jsou totiž ze zatím neznámých důvodů na tento virus mnohem citlivější než jiní ptáci. Právě skončená pozorování ptáků na krmítku ukázala, že se kos vyskytuje už asi jen na 58 zahradách ze sta! Během půl roku poklesly jeho stavy téměř na polovinu! V Praze a části středních Čech kosi téměř vyhynuli. Nebýt dlouholetých pozorování stovek nadšenců amatérů v rámci Živé zahrady, mohli by i odborníci ornitologové pouze tušit, že na tom kosi nejsou nejlépe. Přesná čísla by však chyběla. Mimochodem, nejčastěji pozorovaným druhem se nyní stala sýkora koňadra, která se vyskytuje na 91 % všech zahrad.

Jak to dále bude s našimi kosy se uvidí tento rok. Jejich osud je nejistý, jak budou reagovat na zmíněný virus se nedá odhadnout.

Účastnit se pozorování divokých zvířat na zahradách v programu Živá zahrada může každý, kdo má zahradu. Pozoruje se vždy jen v předepsaných termínech. Nejbližší termín bude 4. víkend v květnu. Více informací a přihláška na www.zivazahrada.cz,

Více k viru USUTU zde: www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/20_2011/09_zari/337_338.pdf

Česká společnost ornitologická už o tomto víkendu rozjíždí svoje, doufejme, že dlouhodobé, sledování ptáků na krmítku – více info zde: www.birdlife.cz/zacina-scitani-ptaku-na-krmitkach

kos černý

Tento týden patří pozorování na zahradě – Pár tipů jak nahnat více bodů

Tak nám to letos pěkně vychází na mezinárodní den biodiverzity! Od pondělí do pátku pozorují školní kolektivy a od pátku do neděle pak soukromé zahrady. Jak ještě narychlo připravit lákadla pro zvířata?

1. Při slunečném a teplém počasí dobře fungují malá a mělká pítlka. Můžete použít podtácek pod květináč, zatížit jej pár kamínky, dát jej na otevřené, ale klidné místo na zem a je to. Důležité je je pravidelně doplňovat vodou, protože rychle vysychají a voda se v nich může časem kazit. Zdroje vody využije hmyz, mnoho ptáků (nejen na pití, ale i na nezbytné koupání), nebo třeba veverka nebo ježek, který se přijde napít za soumraku či v noci.

2. Dortíky – pro motýli a jiný hmyz teď nejvíce hrají barvy a vůně – zkuste namačkaný banán či jiné přezrálé ovoce na barevnou podložku nebo mělký barevný talířek, ideálně žlutý, modrý nebo červený. Dobrotu dejte na osluněné místo, kde příliš nefouká. Pokud Vám ještě nekvetou záhonky nebo keře, barevný a voňavý magnet by měl fungovat dobře.

3. Nabídněte masíčko – pokud Vám zbyly například odřezky od kuřete nebo trochu toho masa i oželíte, můžete na den a noc vyvěsit nebo na zem nabídnout na talířek. Pokud se to nesní do druhého dne, maso zlikvidujte. Nabídnout můžete i kočičí kapsičku nebo červíky ze zverimexu. Vůní masa přilákáte nejen různý hmyz (střevlíci, mravenci, hrobaříci,…), ale i ptáky (straka, sojka, strakapoud, žluna i sýkory a další) nebo ježka, kunu, lasičku, když bude velké štěstí tak i jezevce…

4. Zrní jen trochu – neuškodí. Ptačí rodiče teď krmí své mladé o sto šest hmyzem (i zrnožravci), semínka si vezmou jen okrajově nebo pokud zrovna mají mezihnízdní obdbí. Pokud je na zdroj přímo nenavyknete, nikomu tím neuškodíte. Můžete tak nalákat vrabce, sýkory, zvonky a další.

5. Naučte se hlasy ptáků – třeba právě podle hlasu zjistíte, že to ve křoví krásně zpívá pěnice na vršku stromu špaček, vysoko na vrbě “cilp calp” budníček, ta střela, co vykřikovala byl strakapoud a podobně.

kos černý

kos černý

Držíme palce a těšíme se na výsledky! Ty můžete psát SEM.